Petr Linhart

29. února, od 19:30 hod. v sedlčanské knihovně!
Gabréta, Pálava , Sudéta , to jsou názvy písňových alb, která mají společného jmenovatele v Petru Linhartovi, jeho zvláštní křehké, ale i zábavné a moudré poezii, obracející se k fiktivním i skutečným dávným kořenům a jejich otiskům v naší duši. „Tolkien naší písňové scény“ – tak zní novinářský slogan, který se snaží popsat či propagovat to, co Petr dělá a jak. Je to lákavé zjednodušení… Jiný slogan mne napadá, když spatřím Petra Linharta samotného s kytarou na jevišti – stává se pro mne někým mezi Jiřím Konvrzkem a Leonardem Cohenem. Na obojím něco pravdy bude, i když obojí pokulhává, neboť máme před sebou vskutku jedinečnou osobnost. Prošel řadou kapel a seskupení, nejznámější je v souvislosti s kapelou Majerovy brzdové tabulky, jejíž název sice zní industriálně, ale charakter je velmi jemně rockový, baladický, intimní. Jakmile vystoupí na pódium někde, kde ho lidé neznají, většinou si musejí chvilku zvykat na jeho tichý a vemlouvavý hlas, na jeho havlovské er, kterým v textech nijak nešetří, na jeho podivně schoulený postoj u mikrofonu či způsob mluvy, když uvádí své balady. Po počátečním překvapení bývá publikum často jakoby uhranuto fakírem Linhartem, a ten pak sází jednu jemnou píseň za druhou a vtahuje vás do svého zvláštního světa. Je to svět vytvořený z dávných vnitřních i vnějších ozvěn, ze snů, z legend i skutečných příhod.     Jan Burian

Jako host večera vystoupí underfolkový brdský přízrak E.T.

vytiskněte si leták : leták 29.2.

Poslouchat a hlasovat můžete zde: KNKParáda 3

KNK Hitparáda – 2. kolo – konečné pořadí:

1. místo

Petr Linhart – Poloha D

29 hlasů

2. místo

Marshband-Tak daleko tak blízko

12 hlasů

3. místo

Jana Šteflíčková – Marylin

8 hlasů

4. místo

Terezie Palková – Moje první tango

4 hlasy

5. místo

Původní Bureš – Dost velkej frajer

3 hlasy

Děkujeme všem interpretům za krásné písně, všem hlasujícím za neúnavné klikání. Petru Linhartovi přejeme do finálových bojů mnoho štěstí (půlroční zúčtování proběhne o letních prázdninách) a těšíme se na vaší účast v třetím kole hitparády, do které můžete hlasovat za pár okamžiků zde: KNKPARÁDA 3

Autorem tohoto videa je pan Václav Peterka

Zapište si do kalendářů čtvrtek 21. června.

Do sedlčanského kulturáku přijede RADŮZA!

… a s kapelou!!!

Nikola Dvořáková, klučenická folková naděje, jako “předskokan” koncertu Martiny Trchové.

 Video z dílny pana Peterky.

Čp.8, Bonsai, Majerovy brzdové tabulky, 29 Saiten, to jsou kapely, ve kterých můžeme najít větší, či menší stopu kytaristy a písničkáře Petra Linharta. Pro své písně si vymyslel škatulku landscape folk a slyšet v nich můžeme mimojiné řadu příběhů o krajině a lidech ze Sudet. Do Sedlčan se Petr Linhart vrací po šestnácti měsících. 29. února zahraje v městské knihovně.

—————————————————————————————————

Karolína Kamberská – 20. března v sedlčanské knihovně

písničkářka, dříve členka a autorka písní dvojice Sestry Steinovy. Od jara 2010 vystupuje sólově…

—————————————————————————————————

Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský a Filip  Benešovký - Neřež Trio

17. dubna, kuturní dům Sedlčany

—————————————————————————————————

Vladimír Mišík a ČDG (Mišík, Skála, Nejezchleba) – Koncert legendárního českého muzikanta a zakladatele rockové kapely ETC, který svou tvorbou ovlivnil celou řadu umělců ať už z hudebního, výtvarného či literárního prostředí…

 15. května – Pohoda club Sedlčany

—————————————————————————————————

Blues Session – Koncert původní kapely Petra Kalandry v naprosto hvězdném obsazení: Gera, Hála, Konrád, Nejezchleba, Skála, Vávra, Zelenka, Zítko …

13. června v kulturním domě Sedlčany

—————————————————————————————————

  

Zvěrokruh, Marshband – sobota 18.2., U Urbanů, Vysoký Chlumec

Druhá Tráva – pondělí 20.2., KDJS

Repete – sobota 25.2., Příčovy – Hasičský ples

Petr Cihelka se při této příležitosti rozhodl udělat s Martinou rozhovor a nabídl nám jej k zveřejnění. Tady tedy je. Díky.

Tvorba Martiny Trchové mě vždycky oslovovala, především svými silnými texty, které podle mě mají lidem co říci. Ve spojení s výbornými muzikanty se jedná o výjimečný zážitek na pomezí žánrů. Od 2009 Martina vystupuje s kytaristou Patrikem Henelem a kontrabasistou Radkem Polívkou v triu nesoucím její jméno. Inspiraci hledají v blues, jazzu, latině i klasické hudbě.

Dne 31. 1. 2012 budeme mít to štěstí, slyšet hrát Trio Martiny Trchové v Městské knihovně v Sedlčanech. Koncert začíná v 19:30. Jako upoutávku bych rád nabídl rozhovor s Martinou a Patrikem, nejen o muzice.

Co jsi, Martino, poslouchala za hudbu, když jsi byla malá? Jakou hudbu posloucháš teď? Na to samé bych se rád zeptal i Patrika.

M: Vyrostla jsem na klavíru, který zněl dennodenně z obýváku, protože na něj hrála sestra, někdy i maminka a tatínek. V pubertě mě na chvíli zachvátil pop, pak mě přátelé vzali do Malostranské Besedy na folk, který se dal hrát i doma na kytaru a ve dvaceti mě zaujaly americké písničkářky jako Joni Mitchel, Alanis Morissette nebo Joan Osborne. Ty už mi zůstaly a k nim se pak přidala další muzika.

P: Od mládí jsem poslouchal, co se dalo. Myslím, že první písnička, kterou jsem uměl, byla slovenská hymna, co mě naučila babička. Byla totiž Slovenka. Pak to byl Elvis Preasley, protože toho zase zbožňoval táta a pak hned bedna od whiskey. A to mě vydrželo dodnes, protože poslouchám úplně vše, co se poslouchat dá. Nejraději mám ale klasickou hudbu a jazz. Taky se mi líbí pěkné zpěvačky. Musejí ale umět moc dobře zpívat. Třeba Nikki Yanowski nebo Zaz.
V kolika letech jsi složila svoji první písničku a jak dlouho trvalo, než ses se svojí tvorbou rozhodla prezentovat?

M: Myslím, že v 16 letech. Byla jsem drzá a hned v 17 jsem vyrazila na Folkový Kvítek. Ten toho hodně odstartoval.
Co pro Tebe bylo rozhodující? Od kolika let hraješ na kytaru? Umíš hrát ještě na něco jiného? Jak začínal Patrik?

M: Důležité bylo setkání s dalšími lidmi, kteří také psali písničky. Otevřely se mi obzory a zjistila jsem, kam jsem se to vlastně vrhla. S kytarou jsem to měla jako s první písničkou – jen co jsem jí vzala do ruky, chtěla jsem si vymýšletJ. Předtím jsem hrála na klarinet, ale u toho se nedá zpívat.

P: Začínal jsem asi v 6 letech v lidové škole umění. Nejdřív zpěv, ale pak hned kytara. Hrál jsem také na klavír a občas hraju na didgeridoo nebo heligonku, kterou mám po dědovi.

Na svých stránkách jsi příliš skromná a stručná. Jaká ocenění jsi už posbírala?

M: Já si to právě už moc nepamatuju nebo nechci. Sošky jsem nechala u rodičů. Byly tam nějaké ty Porty, Zahrada a tak. Nejdůležitější stejně byl ten Kvítek. Bez něj bych asi nehrála.

Jak vzpomínáš na setkání a spolupráci na prvním CD „Čerstvě natřeno“ s muzikantem Máriem Bihárim?

M: Mário je nesmírně intuitivní člověk. Dvakrát zahrál sólo a my si nemohli vybrat. Ale nejhezčí byla stejně společná pivka u Vltavy a večírek ve studiu, kdy se opřel do strun a zahrál pár cikánských písniček.
Patriku, jak ses seznámil s Martinou, sledoval jsi její kariéru? Jak probíhala tvoje kariéra, moc o ní nevím…

P: Začínal jsem na konzervatoři, kde jsem se potkal na několik let s osudovým kamarádem kytaristou Jirkou Reitermannem. Od druhého ročníku jsme začali natáčet desky a koncertovat po ČR i v zahraničí a byla to moc pěkná doba. Taky proto, že se k nám připojila zpěvačka Pavla Fridrichová, s kterou jsem interpretoval renesanční hudbu. Pak jsem opustil klasiku a začal psát písničky pro Báru Koubovou, s kterou jsem několik let hrál. No, a na posledním koncertě s Bárou jsem potkal Martinu. Nijak jsem jí neznal, ale líbila se mi, a protože měla ráda Jana Čepa, což je můj oblíbenej spisovatel, pozval jsem ji na pivo.  A pak se to nějak stalo a začli jsme hrát spolu. Může za to asi ten Čep.
Byl bych rád, kdyby ses zmínil o sdružení Hendaver. Spolu se svým kamarádam Davidem Sychrou pořádáte již několik let ojedinělý filmový festival, kde účinkují lidé s postižením. Jak ses k tomu dostal? Co Ti tato práce dala\vzala?

P: Mental Power Prague Film Festival je ale fakt ojedinělý projekt, a to máš Petře velkou pravdu. Jsou na něm totiž k vidění filmy, ve kterých hrají lidé s postižením a kdo ty filmy dodnes neviděl, dělá velkou chybu a neví co je život. Mně ten festival dělá velkou radost, protože mám pocit, že má smysl. Ale je to moje srdeční záležitost, a tak bych byl schopen o něm napsat několik knih, a k tomu tu není místo. A tak nejlepší bude doporučit těm, kteří na festivalu ještě nebyli, aby ho navštívili anebo alespoň stránky: mentalpower.cz. Ale spíš by měli přijet, protože je na něm nezapomenutelná atmosféra. Jsou tam totiž dost cool herci.
Martino, čím se kromě hudby zabýváš?

M: Živím se jako učitelka češtiny pro cizince. To je veliká legrace, občas ani nemám pocit, že pracuju. Když mám volno, relaxuju při jízdě na kole, se skicákem v ruce nebo čtu.

Jak přínosné je pro vás členství v Klubu osamělých písničkářů?

M: V Praze se akcí osamělých písničkářů účastním většinou sama. To je potom pro mě možnost zas na chvilku ochutnat tu samotu, vyzkoušet si nové písničky a hlavně si poslechnout a potkat další písničkáře, kterých si moc vážím. Je moc fajn tam patřit.
Martino, v čem vidíš největší rozdíl mezi alby „Čerstvě natřeno“ a „Takhle ve mně vyjou vlci“? Kolik máte v současné době v repertoáru přibližně písní?

M: Že jsem zestárlaJ nebo spíš dospěla. Čerstvě natřeno vzniklo, když mi bylo 21, Vlci ve 27. To je důležitá doba, ve které se odehrálo hodně věcí. Několikrát jsem přehodnotila svoje názory a začala řešit jiné věci. Co se týče muziky, Vlci jsou naše první kapelová deska. Mají díky Patrikovi a taky díky Radkovi jasný hudební rukopis. Byly naším startem. Příští deska by měla být naopak vyústěním téhle dlouhodobé spolupráce. Dohromady teď hrajeme kolem 20 písniček.

Čím překvapíte posluchače v Sedlčanech?

Doufáme, že naší muzikou, kterou asi většina ještě nezná. A ty, kteří znají, novými písničkami.

Děkuji za milé odpovědi a nashledanou v Sedlčanech!

Petr Cihelka

KNK Hitparáda – 1. kolo – konečné pořadí:

1. místo

Iván Gutiérrez a Madera – Tierra, cielo y mar

37 hlasů

2. místo

Filip Pýcha a Tajné Slunce – Hory masa

32 hlasů

3. místo

Martina Trchová – Voda stojatá

22 hlasů

4. místo

Karel Vepřek – Blázen

6 hlasů

5. místo

Jan Kurucz a K-Bend – 3x z bodláku

4 hlasy

Děkujeme všem interpretům za krásné písně, všem hlasujícím za neúnavné klikání, Madeře přejeme do finálových bojů mnoho štěstí (půlroční zúčtování proběhne o letních prázdninách).